Rožnov pod Radhoštěm

Rožnov pod Radhoštěm (do roku 1912 pouze Rožnov, německy Rosenaw či Rožnau) je město v okrese Vsetín ve Zlínském kraji.

Žije zde přibližně 16 tisíc obyvatel.

Rožnov pod Radhoštěm byl založen v polovině 13. století, mezi lety 1246 – 1267, olomouckým biskupem Brunem ze Schaumburku. Právě z roku 1267 existuje první zmínka o městě. Bruno ze Schaumburku tehdy před odjezdem na křižáckou výpravu uvedl město v seznamu svého majetku. Roku 1548 získali panství Žerotínové a udrželi si ho až do 19. století. Za jejich vlády došlo v Rožnově k rozkvětu hospodářství i řemesel. Významným se ve městě stalo sklářské řemeslo a tkalcovství. Tkaním plátna a mušelínu byl Rožnov známý v celé rakouské monarchii. Už v roce 1687 je v Rožnově uváděna papírna a od roku 1712 také pivovar. Věhlasu dosáhlo valašské vyšívání. Není ale vyloučena možnost, že již před rokem 1267 na území dnešního Rožnova žili osadníci a biskup osadu jen rozšířil nebo právně uspořádal. Ale na mapě ze 13. století ještě Rožnov poznačen není; byl jen menší osadou. Bruno považoval tento koutek Moravy za velmi důležitý, poněvadž činil snadný přechod do Uher, jichž král Béla v nepřátelství žil s Přemyslem Otakarem II. Rožnov byl té doby z této strany poslední osadou u hranic moravsko–uherských a tudíž strážcem přechodu toho.

V roce 1796 si zdejších příznivých klimatických poměrů povšiml brněnský lékař dr. Kročák a poslal sem první čtyři neduživce s prsní chorobou. Překvapivě dobrý výsledek a narůstající počet hostů dal podnět ke vzniku klimatických lázní. Ty založil roku 1820 tehdejší ředitel zdejšího panství Josef Drobník. Zpočátku se léčilo žinčicí a terénními vycházkami, později také koupelemi a elektroléčbou. Největšího rozkvětu dosáhly klimatické lázně na počátku 20. století, kdy během letní sezóny přijíždělo do Rožnova až 3000 hostů téměř z celého světa. Po lázeňské kolonádě v rožnovském parku se procházeli také světoznámý lékař, zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud, a zakladatel genetiky Georg Mendel. Lázně sloužily k léčbě nemocí dýchacího ústrojí, plic a také srdce. Tečku za lázeňskou historií učinila druhá světová válka. Zdravé klima, krása okolní krajiny a přívětivé město však zůstaly, lázeňskou historii tak v současnosti připomíná snad už jen lázeňský dům v městském parku. Největší rozmach zaznamenalo město po druhé světové válce, kdy v něm byl postaven průmyslový podnik Tesla. Počet obyvatel Rožnova vzrostl do současnosti na čtyřnásobek a blíží se ke dvaceti tisícům.

Díky své poloze, chráněné okolními kopci od severu, se město stále vyznačuje příznivým klimatem. Tlumené karpatské větry, které do rožnovské kotliny proudí, rozptylují mlhy a udržují v Rožnově po větší část roku slunečné počasí.

Zajímavostí v Rožnově pod Radhoštěm jsou Rožnovské pivní lázně, což jsou lázně zcela nového typu. Snaží se totiž skloubit prvky alternativního léčitelství vycházejícího z prastarých technik starých Egypťanů a východních kultur s běžnými i méně běžnými lázeňskými a fyzioterapeutickými postupy. Koupele v pivu ve viktoriánských měděných vanách v hlubokých pivovarských sklepeních, kterých se lidská ruka dotýkala již za vlády Přemysla Otakara II. kombinovaná s aromaterapií, masážemi, peelingem, léčitelskými technikami těla i duše může být pro mnohé úžasným zážitkem.

V roce 1911 ve městě založen Musejní a národopisný spolek, spoluzakladatelé Bohumír a Alois Jaroňkové. Z podnětu spolku v roce 1913 projekt na založení muzea v přírodě, cílem bylo zachránit stavby lidové architektury na rožnovském náměstí před jejich zánikem a přemístit je do přírodního areálu. Realizace až v rámci příprav národopisných slavností Valašský rok v roce 1925, zřízeno Valašské muzeum v přírodě, lidově nazývané rožnovský „skanzen“. Od 11. prosince 2018 je součástí, současně město sídlem, Národního muzea v přírodě. Nejstarším areálem muzea je Dřevěné městečko. Od roku 1925, kdy bylo poprvé otevřeno pro veřejnost, sem byly postupně přeneseny a znovu postaveny domy z rožnovského náměstí. K nim byla později dostavěna kopie kostela sv. Anny z Větřkovic a kopie fojtství z Velkých Karlovic. Posledním objektem, postaveným v roce 1974, je rekonstrukce Žingorova domu z rožnovského náměstí. Kolem kostelíka sv. Anny se rozprostírá hřbitov zvaný Valašský Slavín. Nejrozsáhlejším areálem muzea je Valašská dědina. V roce 1995 bylo Valašské muzeum v přírodě prohlášeno národní kulturní památkou. K muzeu patří také dvě secesní ubytovny Libušín a Maměnka na Pustevnách.

V Rožnově nedaleko náměstí s barokními sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána stojí barokní kostel Všech svatých, který byl vystavěn jako náhrada za dřevěný kostelík ze 16. století v letech 1745–1750. V Rožnově pod Radhoštěm najdeme také pomník T. G. Masaryka, památník osvobození a pamětní desku se jmény popravených a umučených účastníků boje za národní osvobození a obětí rasové perzekuce. Kromě skanzenu je významnou archeologickou památkou zřícenina hradu Rožnova na kopci Hradisku. Na východním okraji Rožnova pod Radhoštěm na Karlově kopci (zvaném též Petřekovy stráně) nad Valašským muzeem v přírodě byla se nachází dřevěná Jurkovičova rozhledna.